Světle šedý sedan BYD se zelenou čínskou registrační značkou v provozu pod nadjezdem, vedle stojí taxík

Nejkomfortnější z vyzkoušených taxíků byly po všech stránkách BYD.

TechnikaAsie

Čínská elektroauta: 200 000 km a baterie na 70 procentech

Deset taxíků a deset rozhovorů s řidiči: kolik ubyla baterie po 200 000 km, co stojí čínské SUV ve střední Asii a proč to Evropu zaskočí.

Technické okénko z naší cesty: jak jsou na tom ojeté čínské elektromobily? Ptáme se na to průběžně a nejjednodušší způsob, jak se to dozvědět, je vyptávat se taxikářů — ti totiž najezdí nejvíc a nemají důvod cokoliv malovat na růžovo.

Deset taxíků, devět elektrických

Nejdřív stručně, jak to zatím vypadá:

  • Náhodně jsme vyzkoušeli už přes deset různých taxíků.
  • Devět z nich přijelo elektrických — a to jsem to v aplikaci nijak nepreferoval.
  • Pocitově jsou po všech stránkách nejkomfortnější BYD.
  • Pohybujeme se zatím spíš na západě Číny, ve velkých i malých městech.

Co říkají řidiči o bateriích

Snažím se vyptat, jak jim auta fungují. Tři případy, které stojí za zaznamenání:

Auto Nájezd Stav baterie podle řidiče Ukazovaný dojezd
Firemní vůz 200 000 km 70 % kapacity skoro 500 km
„Levné“ Geely (dnešní taxík) přes 155 000 km cca 90 % cca 450 km
Auto se zanedbanou údržbou jen cca 70 000 km

U toho prvního jsme jeli zrovna i delší cestu, asi sto kilometrů, a nevšiml jsem si žádného rychlejšího úbytku baterie ani zaváhání auta někde na trase. Geely stojí tady v Číně asi 450 000 Kč.

Jediné auto, kde něco drhlo, mělo zanedbanou údržbu: byly slyšet rány od podvozku a klasické praskání kloubu při záběru. A to mělo najeto zrovna nejmíň ze všech. Každopádně jim to funguje i tam, kde jsem měl menší očekávání.

Běžný čínský taxík?

Pořád mi to nedá a vyptávám se dál. Na konci druhého videa je docela jasný závěr. A popravdě jsem sám víc a víc zaskočený celkovou úrovní těch místních aut — tohle kdyby někdo prodával v Evropě, tak je po debatách o nástupu elektro.

Můžu k tomu přidat i malý teaser: před chvílí jsem prolezl auta dvou jiných značek a byl jsem zaskočený, teda spíš mi zaskočilo úplně.

Minule tady bylo dost ohlasů, tak jsem zpovídal čínské taxikáře dál. Pro mě je to velmi slušné a dostupné auto a fakt nás zaskočilo to zpracování.

Uzbekistán: druhý šok

V Číně nás překvapila úroveň aut i jejich stav po ujetých 150 až 200 tisících kilometrů. Vůbec jsme ale nečekali, co uvidíme v Uzbekistánu — tam nám čínská auta doslova vyrazila dech.

Vůbec nechápeme, jak v Evropě řešíme jejich výrobu, kvalitu a tak dále. A když už člověk konečně prohlédne, že to dělají fakt slušně a mají i dobrý software (což jsme také nečekali), přijde ten druhý šok: oni se na expanzi nepřipravují. Oni ji už udělali a na ostatní trhy jsou minimálně lokalizací připraveni.

Připomnělo mi to, jak bylo vedení Fordu nedávno v Číně a byli šokovaní. Myslím, že by tam měli dojet všichni a pak udělat i ten druhý krok — projet okolní země. Jinak evropskému automotive nepomůže už opravdu nic.

Auta ve střední Asii: devadesátky a mezi tím Lexusy

Poslední týdny přemýšlím, jak popsat auta v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, a každý den vidíme něco nového. Tak pojďme na to.

Ve střední Asii jsou auta jako u nás v devadesátkách — a tak se tu i jezdí, agresivně, ale děkuje se — a mezi tím všude Lexusy. Pozitivní je, že ta vysněná auta našeho dětství neskončila na šrotišti. O trochu blíž nebi „žijí“ dodnes v hornatém Kyrgyzstánu a okolí.

Sami místní říkají, jak se to u movitějších lidí vyvíjelo:

Etapa Co se kupovalo
Dřív BMW a Mercedesy
Pak kvůli spolehlivosti a údržbě Lexusy — je jich tu fakt hodně
Nyní čínské Li

A tady je ten důvod, proč se to láme:

Auto Cena
Čínské Li (plug-in hybrid) 60 000 $
Srovnatelné BMW X7 170 000 $

V jedné skupině jsem k tomu zachytil výstižný komentář: „Audi BMW Lexus. Kurili let stol.“ Hodně volně bych přeložil jako „kouří sto let starý stůl“.

Co ještě potkáte na cestě

Občas narazíte na zajímavé kombinace: čínské auto v Kazachstánu hrdě vlastněné Rusákem. Člověk pak marně přemýšlí, na co je hrdý.

  • Elektroauta — všude jsou čínská, výjimkou je občas VW ID.
  • Chevrolety v Uzbekistánu — uvidíte je nejčastěji a snad vždy v bílé barvě. Mají tady továrnu, a i když to nejsou nejlepší auta, jsou „domácí“ a prodávají se nejvíc.
  • Výroba BYD — továrnu tady už mají taky a valí, takže čekejme postupné zabírání trhů směrem k Evropě.
  • Náklaďáky na metan — snad všechna užitková auta v Uzbekistánu jezdí na metan. Všichni mají červené nádrže všude na podvozku, kam se jen vejdou. Občas i osobáky.

A děti pořád vyhlížely žigulíky z GTA. Já už jen čekal, kdy vyleze typek v bílém potrhaném nátělníku. Kdo neznáte, dohledejte si to na YouTube.

Proč jim to jde: mzdy a ceny v Číně

Aby to celé dávalo smysl, patří k tomu i ekonomika. Hodně statistik i na dobrých zdrojích mi připadá zkreslených — některé tvrdí přes 95 000 Kč průměrnou mzdu v Číně. Denně tu něco řeším a vidím ten rozptyl cen, takže bych to odhadl takto:

Kde Mzda (hrubého)
Velká města 30–40 tis. Kč, tedy přibližně jako u nás
Malá města a vnitrozemí do 20 tis. Kč, tedy naše minimální mzda
Dost lidí i jen do 10 tis. Kč
Velké korporace jako u nás, až statisíce měsíčně

A trocha dat k celé zemi:

Ukazatel Čína
Podíl na světové výrobě 28 % všeho, co se na světě vyrobí
HDP v běžných cenách těsně za USA
HDP v paritě kupní síly největší na světě už dávno
Růst HDP cca 5 % ročně (dříve i 10 %)
Inflace cíl 2 %, skutečnost 1,5–2,9 %
5G připojení k internetu v roce 2022 500 mil. lidí

I Wikipedie uvádí, že to HDP nesedí, už když se začne počítat od mezd — přitom firmy vydělávají ještě víc. Mají velmi nízké ceny, takže každý ekonomický ukazatel se najednou o polovinu zvýší, jen když to přepočtete na paritu kupní síly. Z růstu a inflace pak vyplývá zajímavý prostor: když si dovolím určitou bulvárnost, vlastně bohatnou o 3 % ročně po odečtení inflace.

Infrastruktura, kterou si většina lidí představuje špatně

U asijských tygrů — Jižní Koreje, Tchaj-wanu a Singapuru — jsem psal o infrastruktuře a vzdělanosti. Tady se mi líbí ještě další rozměry. Podle mě si naprostá většina lidí vykládá infrastrukturu podle minulého století, a přitom tady už v roce 2022 mělo pět set milionů lidí 5G připojení na internet. To přece dnes propojuje lidi a zmenšuje vzdálenosti nejvíc.

A ta „stará infrastruktura“ je tu taky mazec. Jejich rychlovlaky jsme si oblíbili nejvíc, přejeli jsme s nimi celou Čínu napříč, a všude staví nové dálnice, letiště i železnice.

Big Mac index a návrh na banánový

Přidáváme obrázek známého Big Mac indexu — a k tomu návrh: zavedl bych ovocný index, třeba banánový. Proč?

  • Překvapilo mě, že ovoce má na celém světě spíš vyšší hodnotu, než jsem čekal. Melouny, jahody i banány stojí velmi podobně všude, možná je to dané logistikou a maržemi nadnárodních řetězců.
  • Je zdravější než zpracované potraviny, takže při vyšší dostupnosti bych očekával pozitivní dopad na zdraví obyvatel.
  • A jím ho nejčastěji.