Maroko nás naučilo šetřit — elektřinou, daty i nervy. Tohle je praktický zápis pro každého, kdo tu chce jet elektromobilem: kolik se dá reálně ušetřit, kde sehnat funkční internet, jak fungují místní kruháče a co si nenechat ujít u Legziry.
Kolona tří aut a nestabilní síť na jihu
Posledních několik dní jedeme téměř stejné trasy v této sestavě:
- Tesla Model S
- Kia Niro
- Tesla Model 3 Performance
Na jihu Maroka je téměř všude problém se stabilitou elektrické sítě. V extrému jsem na zásuvce, která má mít 220 V, viděl i 148 V a podobná čísla. To nás dovedlo k úspornější jízdě — ostatně se tady jezdí pomaleji, jen víc „na tělo“.
Pár čísel ke spotřebě: 65 km/h a rezerva do pouště
Etapu z Guelmimu do pouště k Tafnidiltu a do města Tan-Tan jsme jeli prakticky shodně s Friedwartem v Kii. Byl jsem nadšený z naší spotřeby okolo 14,5 kWh na sto kilometrů — a to s plně naloženým autem, včetně té bedny vzadu. Kia se ovšem předvedla ještě lépe. Jízda byla záměrně eko, abychom měli rezervu do pouště, takže jsme většinu času jeli 65 km/h.
| Úsek | Auto | Spotřeba na 100 km |
|---|---|---|
| Guelmim → Tafnidilt → Tan-Tan | Tesla Model 3 Performance, plně naložená | cca 14,5 kWh |
| Guelmim → Tafnidilt → Tan-Tan | Kia Niro (Friedwart) | cca 12 kWh |
| dálnice na severu Španělska, cca 120 km/h | nový Model S (Klaus) | 19 kWh |
| dálnice na severu Španělska, cca 120 km/h | naše Model 3 Performance | těsně přes 20 kWh |
Jedenáct kilowatthodin z Legziry do Agadiru
To nejlepší nás ale čekalo zpátky v Africe. Z přístavu Tan-Tan jsme jeli do Legziry a tam nám nedovolili dostatečně nabít na další úsek do Agadiru. Naše auto mělo mírnou rezervu, Rafael vyjížděl s tím, že mu 26 kilometrů chybí.
Jeli jsme proto extrémně úsporně: vypnuli jsme klimatizaci i větrání a v kopcích jsme jeli jen 45 až 60 km/h. Dojeli jsme obě auta se spotřebou 11 kWh na sto kilometrů. Nikdo z nás nevěřil, že je to možné s plně naloženým Performance — a už vůbec ne se starým Modelem S, který má najeto přes 600 000 km.
Rafael je hlavní organizátor mezinárodních závodů EcoGP a my z jeho závodů máme medaile. Takže jsme aspoň v praxi ukázali, že rekordy jdou dělat i v běžném africkém provozu.
Tajný tip: SIM od Inwi za 150 dirhamů
U Inwi nám prodali SIM kartu s neomezenými daty na 10 dní za 150 DH, tedy asi 15 eur. A skutečně neomezenými — bez jakéhokoli omezení rychlosti. Do té doby jsme postupně nakoupili 50 GB a utratili víc než dvakrát tolik. Orange má také „neomezená“ data, ale s nějakým omezením, tak jak to známe od mnoha evropských operátorů.
Bez toho člověk skončí jako my v poušti — bez wifi. A to je dneska horší než bez vody. Inwi mělo navíc na jihu na pár místech i lepší pokrytí, takže ho rozhodně doporučujeme.
Marocká autoškola: tři typy kruháčů
Zdendova verze místní autoškoly zní přibližně takhle: „Hele mladej, jsou tři typy kruháčů.“
- Normální. Prostě koukáš doleva a někam se vecpeš. Zásadně ale neblikej, tím ostatní jen zmateš. Místo ti udělají, jen jim musíš jasně ukázat, kam chceš jet.
- Se semafory i uvnitř (jako například v Barceloně). Tam prostě vjedeš a postupuješ tak, jak ti semafory dovolí.
- Třetí typ, nejzáludnější — říkáme mu „hádej, kdo má přednost“. Má semafory na vjezdu, ale nikdy nevíš, jakou barvu mají ostatní, takže je to vlastně takový poker.
U toho třetího typu platí: když už jsi na kruháči a myslíš, že máš vyhráno, jeden z přivaděčů sepne a pustí ti tam kamoše. A pozor — přednost mají oni. Najednou začne téct řeka aut, ty musíš „stoupnout na kraj“ a chytnout si flek, jak tam letí mezera. A nezapomeň, že za další sekundu se jinde otevře další „přítok“.
Ve městě a na dálnici
Ve městě je to jednoduché: žádná pravidla nejsou. Semafor platí jen pro větší vozidla, ostatní se vždycky někde nacpou a můžou jet klidně vlevo v protisměru. I v noci. I bez světel. Samozřejmě bez helmy — tu mají jen na zaleháváčkách, a jen řidič. A mobily se čtou zásadně za jízdy, i na motorce, protože potom už na to přece není čas.
Na dálnici je všechno jinak. Většinou se drží dlouhé rozestupy — kromě předjíždění a podjíždění, když neuhneš do dvou sekund. Většina aut dodržuje rychlost, takže 120 to jistí. V noci je dobré každý kamion volně dojet a lehkým probliknutím ho probrat, nechceš ho přece vylekat. A v kopci jedou kamiony klidně dvacítkou, takže vlastně stojí, když kolem letíš 120.
Tak, a teď můžete všichni do Afriky.
Legzira: proč jsme se tam museli vrátit
Po cestě z jihu Maroka jsme prostě museli jet zase přes Legziru. Tady jsou naše cestovatelské tipy:
- Ubytování: „kemp“ nahoře jsou zděné apartmány s terasou na střeše. Cena se liší podle sezóny a podle toho, jestli jste místní — 300 až 500 MAD, tedy 30 až 50 eur.
- Platba: v celé oblasti neberou karty, takže s sebou jen dirhamy nebo eura.
- Internet: přímo v kempu jsou obrovské vysílače, takže mobilní data tu fungují poměrně solidně (4G).
- Levnější varianta: dá se spát přímo v domech na pláži, kde jsou malé restaurace. Turistům ale vždycky automaticky nabídnou apartmán v podobných cenách.
- Jídlo: nejlepší je objednat si rybu. Klidně vás pustí do kuchyně podívat se, že je čerstvá — chycená ráno hned proti pláži. A jíst můžete kromě stolu i přímo v písku u vody.
- Voda: je relativně studená, ale člověk se na slunci hned ohřeje. Zpravidla je poblíž aspoň jeden hlídač, který vyhání lidi z vody, protože příliv a odliv jsou tady dost silné.
Rafaelovo pravidlo na ryby
Na Legziru se i děti vyloženě těší kvůli rybě a vrhnou se na ni hned, jak přijde na stůl. Což nám připomíná jídelní návyky Rafaela: ryby a mořské plody si dává po celém světě jen na pobřeží, protože dál už podle něj nikdy nejsou čerstvé.
Žluté Ferrari a Aliho reakce
Jak vypadá marocká doprava, nám nejlépe popsal Ali. S úsměvem vyprávěl, že nikdy neví, co se stane. Dva dny před naším setkáním jel poklidně v prostředním pruhu po dálnici. V levém pruhu před ním bylo auto a zezadu se řítilo žluté Ferrari, které to asi přehlédlo — a v poslední chvíli se autu před sebou vyhnulo tak, že vyblokovalo Aliho.
Ten stihl zareagovat, takže do něj Ferrari nevrazilo, ale sám popisoval, že vlastně nevěděl, jestli to zvládne. Strhnul volant doprava, aby zabránil srážce, zařvala všechna kola a auto to nakonec ustálo a zůstalo na silnici. Dál to moc nerozváděl, ale myslím, že zrovna jel s Teslou 3 Performance do servisu — tedy autu nefungovalo ESP. Díkybohu za jeho rychlou reakci.
Sušák na prádlo, mýtné brány a kozy na stromech
A věděli jste, že Tesla má v interiéru zabudovaný sušák na prádlo? My to zjistili až při cestě přes Maroko. A kolik je tady mýtných bran? Máme pocit, že jsme projeli snad všechny.
Rodinný roadtrip po Maroku byl krásný, náročný a občas až komický. Následující sestřih z hlavní kamery v autě je jen špička ledovce — mýtné brány, kozy na stromech a děti v autě.
