Přechod z Evropy do Afriky jsme absolvovali už několikrát a každá varianta má něco. Letos jsme zkusili nejkratší přeplavbu, z Tarify do Tangeru, a k tomu přidáváme i to, co na marockých hranicích zůstává rok co rok stejné.
Překročení hranice mezi Evropou a Afrikou ale asi nejlíp vystihuje Laurinka.
Tři varianty, které jsme vyzkoušeli
Postupně jsme prošli všechny obvyklé možnosti, jak se dostat s autem na africkou stranu:
- Algeciras → Ceuta, tam přespat a hranice překročit až druhý den.
- Algeciras → Ceuta bez přespání a rovnou dál do Maroka, do Chefchauenu.
- Tarifa → Tanger, tedy letošní varianta.
Co dá a co vezme trajekt z Tarify
Tarifa je malinký přístav a hned vedle je nádherná pláž v Atlantiku. Ve srovnání s obvyklou cestou je dražší, zato kratší:
| Co | Tarifa → Tanger | Dřívější varianta |
|---|---|---|
| Cena za jednu cestu s autem a pasažéry | 200 € | 150 € |
| Délka plavby | hodina | hodina a půl |
Pasová kontrola probíhá přímo na lodi. Byla tam nezvykle dlouhá fronta, tak jsme se šli zeptat, jak to funguje, a nakonec jsme to ke konci plavby vyřídili v klidu a bez lidí. Před nájezdem na loď i po vylodění jsme pak projeli snad tři kontroly na každé straně — pokaždé jsem se jen s úsměvem ptal, jestli chtějí vidět lístek, nebo pasy.
Papírování, které se nemění
Jinak zůstává všechno stejné. Každý musí vyplnit malý lístek, kam jen opíše údaje z pasu a přidá adresu pobytu (vymyslíte si ji). Nesmyslnost opisování, když pak pasy skenují, asi netřeba komentovat.
Pak se vždycky ptají, jestli je auto na firmu. Pokud ano, musím mít vypsaný papír sám sobě, že jsem si auto půjčil. Ten papír má mezi námi vlastní historii:
- 2017: doma jsem vytiskl pěkný dokument, několikrát ho zkontroloval a podepsal. Na hranicích na to půl hodiny koukali.
- Loni: napsal jsem ho naštvaně rukou už po cestě, ale znalý místních poměrů jsem všechno vypsal velkými písmeny. Používají tři písma, takže mají problém to porovnat s pasem, kde je vše velkými. A prošlo to mnohem rychleji.
- Letos: v autě jsem našel ten loňský zmačkaný papír a předložil ho. A prošlo to.
Chtěli po nás ještě zelenou kartu. Ukázal ji Rafael, já svou v autě ani neměl.
Jsme import a v přístavu proběhne export
Pak jsme řešili „specialitu“: naše auta vycestují z přístavu mezinárodní přepravou, takže tentokrát je to jiný vstup. Jsme vlastně import a v přístavu proběhne export. Nyní už se musíme jen modlit, že papíry budou sedět.
Prázdné pláže a vypuštěné děti
Za tu administrativu se člověku dostane odměny hned. Překrásné hotely se superchargery, obrovské pláže bez lidí — místním je ve 20 °C zima a nosí málem zimní bundy.
Pokaždé vypustíme děti a jen koukáme, jak jsou naprosto v pohodě. Začnou něco hledat, skákat, běhat. Prostě přirozené prostředí pro naši zvěř.
