Pete Gruber nám u sebe umožnil natočit i pár specialitek. Občas se ve skupinách objevují zmínky o „Tesla ultras“ — pokud opravdu existují, tady mají potravu. O takových unikátech jsem nikde příspěvky neviděl, tak snad potěší.
Roadster s číslem 3 (a kdo má jedničku a dvojku)
Kdo má pár peněz navíc a je pořádný Tesla ultras, může si tu odvézt jedinečný bundle: Model S i Roadster s číslem 3. Ta čísla mají smysl teprve v kontextu:
| Roadster | Majitel |
|---|---|
| číslo 1 | Elon Musk |
| číslo 2 | Martin Eberhard |
| číslo 3 | k mání u Gruber Motors |
A ještě jedna položka pro sběratele: v posledním záběru je vzadu vidět modrý Roadster, na který Petovi volal přímo hlavní designér Tesly Franz von Holzhausen. Kdo si pochvátne, může ho Franzovi ještě vyfouknout.
Saskia a Antonín: chřestýši, flusačka a škrabka z Řempa
Saskia a Antonín provozují kemp a ranč na okraji Mohavské pouště, jak jsme už psali. Vysypali na nás tolik historek, že až příště půjdeme do Řempa v Pelhřimově, uvidíme za škrabkou na omítku už navždycky zbraň na lov chřestýšů. Opravdu.
Tonda všechno vykládal s úsměvem, ale stejně by nás zajímalo, jak dlouho a na čem trénoval tu flusačku, kterou hady nejprve zpomalí, a pak je přemůže strašlivým nástrojem, kterým se u nás škrabe omítka.
Koho by jejich rodina zajímala víc: sami skromně nechtěli moc rozvádět některé svoje historické „zásluhy“, ale Saskiinu dceru Q’orianku Kilcher pravděpodobně znáte všichni — hrála Pocahontas. Obě se zapsaly do dějin i protestem před Bílým domem, kterým chtěly přinutit prezidenta Obamu, aby víc myslel na lidská práva domorodců v Peru, jež se až příliš otevřelo těžbě surovin cizími společnostmi na úkor vlastních lidí.
Saskia má za to, že takhle hlasitě bojovala za práva jiných lidí, náš obrovský respekt. A když člověk googlí dál, najde další zajímavosti — třeba že jejich děda byl senátorem na Aljašce.
Šerif na dvoupatrovém mostě
Za celou dobu — víc než 20 000 kilometrů — jsme nedostali jedinou pokutu. Včera jedeme přes dvoupatrový most za San Franciscem (mířili jsme do Fremontu, kde byla vyrobena naše Tesla) a začali jsme zase všechno fotit a natáčet.
Po chvíli nás dojel místní šerif, začal blikat a na konci mostu krátce pustil i sirénu, takže jsme sjeli na první parkoviště. Vážně řekl, že nás zastavil kvůli telefonu v ruce, a chtěl doklady od auta. Bylo vidět, že se v nich vůbec nevyzná — prostě mu stačí dát jakýkoli papír. Nesměle jsem prohodil, že jsme tady poprvé a byli jsme moc nadšení tím, co vidíme.
Odešel si všechno prověřit (a mě začalo napadat, jestli na něj nevyskočí nějaké naše parkování a poplatky někde po cestě). Když se vracel, trochu se usmíval. Řekl jen, ať si na to dáváme pozor, že při řízení nesmím držet telefon, a popřál nám bezpečnou cestu. Takže jsme stále bez pokuty. Kdo ví, jak parkuju, ten uzná, že je to malý zázrak — ale je to tak.
Zátěžový test, který jinde nenajdete
Testoval někdo odolnost a ovladatelnost Tesly při zemětřesení? Samozřejmě jsme to udělali za vás. Takže kromě alpského ledu, evropských okruhů, floridských záplav a afrických dun jsme projeli i zemětřesením na okraji Los Angeles. I když měly otřesy 5,2 stupně, v autě jsme z nich nepocítili vůbec nic.
Takže až tu bude zase někdo vychvalovat jiné značky, prosil bych relevantní zátěžový test.
Nejšílenější přestavba Tesly, co jsme potkali
V Kanadě jsme byli u borců, kterým Plaid jezdil 350 km/h a přestavěli kde co. Ale tohle jsme ještě neviděli. Vezmete starý Model S a řeknete si jako typický Američan, že uvnitř musíte mít:
- spaní
- pračku
- lednici i mrazák
- troubu
- záchod
- sprchu
A tak začne vznikat tohle. Pete tomu říká projekt z vášně jednoho z jeho inženýrů. Tak ať jim ta vášeň hoří dál.
